Společný život tří novinářů, manželů a dvou nejlepších kamarádek je divoká jízda, kterou zobrazuje seriál Cesta svatojánských mušek (Firefly Lane). Vypráví o nejlepších kamarádkách Tully a Kate, které jsou od svých čtrnácti let až do úplné dospělosti nerozlučnou dvojkou. Děj pracuje se třemi časovými linkami, a tak sledujeme vývoj čtrnáctiletých Tully a Kate, od jejich dospívání přes první novinářské zkušenosti až po kariérní růst. V každé epizodě se všechny tři časové linky objevují a ačkoliv to může znít chaoticky, jsou od sebe snadno rozpoznatelné a divák se v nich neztratí.
Do světa žurnalistiky se dostáváme ve chvíli, kdy si Tully v útlém věku vysní, že se stane příští Barbarou Waltersovou, která byla první americkou ženskou hlasatelkou zpráv na televizních obrazovkách. Je odhodlaná pro svůj sen udělat vše. Často jde přes mrtvoly a nikdy se neomlouvá. Ačkoliv je Tully velmi tvrdá a neohlíží se ani na svoje nejbližší, jedno se jí musí nechat. Vždycky bojovala za to, aby světu dokázala, že ženy na televizní obrazovku v pozici hlasatelek či moderátorek patří. Setkávala se s předsudky i stereotypy, čelila nehezkému označení, že je jen „hezkou tvářičkou, která si svou kariéru zajistila v ložnici místo v práci”, ale nakonec to dokázala a stala se jednou z nejznámějších tváří Ameriky.
Oproti ní Kate vystupuje jako tichá, neprůbojná a nesmírně milá žena, která představuje klišé „Tichá voda břehy mele.” Ačkoliv se chtěla stát spisovatelkou, Tullyina tlaková vlna pro splnění snu sejme i Kate, která vnikne do světa novinařiny spolu s ní. Za jejím úsměvem se skrývá obrovský talent na psaní a často je mozkem celé reportáže. Několik příběhů, kterým dala Tully tvář, sepsala právě Kate. Po celou dobu seriálu působí, že jí taková pozice vyhovuje, ale i tak má divák chvilkami chuť zařvat, ať se sebere a nemarní svůj talent v koutě. Na rozdíl od své kamarádky a manžela nedokáže jít přes mrtvoly a vždy se ohlíží na ostatní, kvůli čemuž ztrácí pracovní příležitosti. V poslední časové lince působí Tully jako hlavní tvář denní talk show The Girlfriend Hour a stává se idolem řady divaček. Johny, dříve její nadřízený v televizi, pořad produkuje a Kate zpočátku neúspěšně proplouvá mezi rodinným životem a prací.
Johny je podobně zapálený jako Tully a pro dobrou reportáž by udělal cokoliv. Věří, že by novináři měli předávat opravdu důležité a hodnotné informace. Proto se vydává do zemí postižených válkou a kromě traumat si odváží odhodlání ukázat světu, co se v nich děje. V ten moment však narazí. V seriálu je zobrazeno, jak mají určitá média nastavenou svojí agendu, přes kterou nejede vlak. A tak když vedení televize nabízí reportáže a články z války, jeho návrh neprojde, protože se obsah k jejich stylu nehodí. Johny je z toho velmi frustrovaný a po celou dobu své kariéry bojuje s tím, že nesplňuje novinářské poslání, které by chtěl. Do zemí zasažených válkou se i po letech vrací, ale vlastně není jisté, jestli svou touhu s posláním skutečně uspokojil.
Všichni tři představují určitý typ novináře, které bychom mohli označit jako škatulky. Novinařina sice není hlavním tématem seriálu, ale i tak nám jí podává z několika možných úhlů. Velkým plusem jsou právě ty často kritizované tři časové linky, ve kterých můžeme sledovat, jak se novinářská práce během let proměňovala. Jsou tam viditelné rozdíly v používaných technologiích, podobách studií, ale i přístupy k práci či postavení žen v novinařině.